Děti a mladí

   „Babi, proč sis dala vycpat toho kanára?”
   „Protože jsem ho měla moc ráda, Moničko.”
   „Ano? Tak to my si tě taky dáme vycpat!”

   Pepíček přijde domů ze školy a maminka se ho ptá, co má nového v žákovské knížce. Pepíček odpoví: „Poznámku.”
   „A jakou?” ptá se maminka.
   „Mám tam napsáno...”
   „S tebou je těžká řeč,” vzdychne maminka a vytrhne mu žákajdu z ruky. Uvnitř čte: „Při hodině jedl ananas.”
   „Pepíčku, já jsem ti žádný ananas nedávala...”
   „Ale maminko, to je podpis učitele!”

   Maminka k synovi: „Pepíčku, proč táhneš do ložnice ten kýbl s vodou?”
   „Protože tatínek chce ráno vzbudit, ale potichu!”

   Chlubí se Jiříček: „Naše maminka jezdí autem jako blesk.”
   „Tak rychle?”
   „Ne, ale každou chvíli bací do stromu!”

   Pepíček přijde ze školy a říká mamince: „Mami, teta paní učitelka tě pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje...”
   „Počkej, Pepíčku, to stačí.”
   „Ale ona tě pozdravuje moc!”

   Tereza je v kuchyni a cpe se sušenkami z červeného pytlíku.
   „Terkóóó, tys vzala ten červený pytlík?”
   „Ne, mami, a představ si, že jsem ho ani neviděla!” zalže Tereza.
   „To je dobře, protože jsem pozvala Bernesovy a pro jejich krásného pejska jsem koupila speciální sušenky v červeném balení!”

   Děti se ve školce baví a povídají si o tom, co dělají jejich tátové, když jsou sami (rozuměj tátové) doma.
   „No, můj táta se tak bojí, že se zamkne, strčí hlavu pod polštář a klepe se tak dlouho, dokud nepřijde někdo domů.”
   „No to nic není. Můj táta má pět zámků a dva řetězy na dveřích a pod postelí má sekyrku. Když jde někdo po chodbě, tak křičí, že tady bydlí slušný lidi.”
   „Pche, to můj táta se bojí tak, že když je doma sám, tak jde spát k sousedce.”

   Desetiletý Pepíček rodičům: „Už mne otravuje s vámi žít. Jste nudní, nepotřební, jen mne omezujete. Odcházím. Budu žít sám, dělat co se mi líbí a co mne baví a můj život dostane smysl.”
   U dveří se otočí: „Tati, nesnaž se mne zadržet!”
   Tatínek: „Já tě nechci zadržet, já jdu s tebou.”

   Pepíček se ptá: „Tatínku, je pravda, že ve Východní Asii muž neví, koho si bere až do dne svatby?”
   Tatínek: „Víš Pepíčku, to asi platí ve všech zemích stejně.”

   „Můžeš mně, babičko, vysvětlit, jak se rodí děti?”
   „Jistě, Jeníčku. Tatínek má semínko a maminka zahrádku.”
   V tom Jeníček kývne hlavou a praví: „Ano, a soused má kolík.”