Děti a mladí

   Rodiče odjeli do města nakupovat a Pepíček musel hlídat svoji mladší sestru. Jenže chlapec chtěl jít na ryby. Nakonec se rozhodl, že zvládne obojí. Večer povídá mamince: „Tohle už víckrát neudělám. Nechytil jsem vůbec nic!”
   „Ale no tak, Pepíčku, buď trochu trpělivý. Když jí to vysvětlíš, příště bude určitě potichu a nevyplaší ti ryby.”
   „Ale ne, o plašení nejde. Sežrala mi veškerou návnadu.”

   „Proč jsi nebyl včera venku, Filipe?”
   „Musel jsem s tátou přivést hnůj na jahody.”
   „Cože, hnůj? My si na ně dáváme šlehačku.”

   „Vy ale máte pěknou holčičku, má takové buclaté tvářičky...” rozplývá se stařeček.
   Maminka stěží zadržuje smích: „To bude asi proto, že se zrovna cpe sušenkama...”

   „Mami, kup mi velblouda!”
   „A čím bychom ho krmili?”
   „Kup mi ho ze zoologické zahrady, tam se krmit nesmí!”

   František ukazuje otci vysvědčení: „Teda, něco tak strašného jsem ještě neviděl...”
   „Já taky ne, včera jsem to našel ve tvých věcech.”

   Přijde chlapeček do lékárny a ptá se: „Paní, vy tady prodáváte rybí tuk?”
   „Ano.”
   „Vy svině!”

   Anička se vrací domů ze školy: „Mami, já už se tam nevrátím.”
   „A proč ne?”
   „Ta učitelka nic nezná. Pořád se nás na něco ptá.”

   Pepíček, kterému máma zakázala se koupat v přilehlém rybníce, přijde domů s mokrými vlasy a povídá, že spadnul do vody.
   „Tak jak to, že nemáš mokré i oblečení?”
   „No, měl jsem takové tušení, že bych mohl spadnout, a tak jsem si ho radši sundal.”

   Stojí malý chlapeček na rohu a hulí. Přistoupí k němu paní a povídá: „Copak by ti asi řekl tatínek, kdyby tě viděl kouřit?”
   Chlapeček jen odsekne: „A copak by vám řekl manžel, kdyby viděl, že na ulici obtěžujete cizího chlapa?”

   „Tati, kup mi kolo.”
   „Nemám peníze.”
   „Tak prodej mámu.”
   „Cože?”
   „No co, mě už nekojí, tobě už nestojí a pro souseda ji živit nebudeme!”