Brouci a hmyz

   Mravenec na pláži vyleze nudistce na prso: „Chlapi, zdolal jsem Mount Everest!”

   Říká stonožka kolegyni: „Holka, se mnou je to špatný, já už jsem padesáti nohama v hrobě!”

   Pan Kozibrádka nutně potřebuje v přírodě na velkou. Schová se v jednom křoví, stáhne kalhoty a už to jede...
   Mezitím se v hlíně pod ním baví dva brouci. Jeden se podvědomě podívá nahoru a zbledne: „Já to říkal! Nebe nám padá na hlavu!”

   Chytila holčička slunéčko sedmitečné, položila ho na prstíček a žvatlala: „Kam poletíš, beruško, do nebíčka, nebo do peklíčka?”
   „Do prr...!” zvolal ten rozkošný brouček. „Od rána jsi už desátá, co se mě tak blbě vyptává!”

   Potkají se ve vzduchu dvě mouchy a jedna povídá: „Já žiju na Vysočině.”
   „To ti fakt závidím,” povzdechne si druhá, „já zatím na žádný salám nenarazila.”

   V Pavoučí republice se koná tisková konference.
   „Jak jste se stal mistrem světa ve střelbě?” ptají se pavouka, který by netrefil ani z metru stonožku, užaslí novináři.
   „To víte, mám dobrou mušku,” tajemně prohlásil čerstvý pavoučí šampion, „a který rozhodčí by si nechal ujít takovou dobrotu...”

   Proč létají mouchy za světlem?
   Aby s sebou nemusely tahat baterky.

   Proč se sršni smějou?
   Protože srší vtipem.

   Víte, jaký hmyz je nejlínější?
   Vosy, nechce se jim sbírat med.

   Letí tři mouchy a první povídá: „Pozor, stěna!”
   Bum!
   „Vidíme.”
   Bum, bum!