Kamarádi a parta

   Dohadují se dva kluci, kdo má silnějšího tátu. První: „Na mého tátu spadl mrakodrap a řekl jen: Au!”
   Druhý: „Slyšels o Mrtvém moři? Můj táta ho zabil!”

   „Proč jsi nebyl včera venku, Filipe?”
   „Musel jsem s tátou přivést hnůj na jahody.”
   „Cože, hnůj? My si na ně dáváme šlehačku.”

   Pepíček: „Můj táta je fakt strašpytel!”
   Honzík: „Proč to?”
   Pepíček: „Pokaždé, když není mamka doma, spí u sousedky.”

   „Jirko, vyřiď své mamce, že jí přeju brzké uzdravení.”
   „Neblbni, vždyť jí nic není.”
   „Vážně? Včera, když jsem byl u vás na návštěvě, jsem zaslechl, že jí při pletení uteklo oko...”

   „Ty jseš debil!” nadává Petrovi Joska.
   „Nesmíš být na sebe tak tvrdý, Josko,” odpálkuje ho Péťa, „přestaň si nadávat!”

   Martin poslouchá walkmana a při tom drží v ruce papír.
   „Ty ale čteš pomalu!” povídá mu po chvíli pozorování spolubydlící.
   Martin se směje: „No vždyť je to taky text té písně!”

   Petr potká Martina a ptá se ho: „Tvoje máma je hlídačka?”
   „Kde jsi to, prosím tě, vzal? Učitelka!”
   „Že jsem jí tuhle viděl hlídat školní chodbu...”

   Petr s Pavlem se koulovali a starší Pavel měl od začátku jasnou převahu. Když Petra trefilo pár vteřin po sobě několik přesně mířených ran, vystoupil ze svého „opevnění” s rukama nad hlavou: „Vzdávám se! Už mi zbyla jenom jedna koule.”
   Pavel se směje: „Tak to abys zrušil to dnešní rande!”

   „Všiml jsem si, že pořád říkáš: A co,” upozorňuje kamaráda Radim.
   „A co?”

   „Představ si, že jsme byli o víkendu u dědy a vůbec na mě neměl čas!” stěžuje si kamarádovi Patrik. „Celý odpoledne hasil vápno!”
   „Tak dlouho? To ale musel být požár!”