Skauti a táborníci

   „Pane vedoucí,” volá večer Jirka, „nemůžu najít spacák!”
   „Teď už ho v té tmě stejně nenajdeš, nech to na ráno.”

   „Pane vedoucí, co tady dělá ten pes?”
   „Právě kouše Pavlíka.”

   „Pane vedoucí, vy jste na něco alergický, že máte takové boule po těle?”
   „Ne, chodím pravidelně do posilovny.”

   „Pane vedoucí, slyšíte mě?”
   „Dobře, ale moc tě neslyším...”

   Pepíček přijede z tábora, který každoročně pořádá místní policejní okrsek.
   „Tak co, našel sis tam nějaké kamarády na dopisování?” zajímá se maminka.
   „Nešlo to - všichni byli negramoti!”

   „Pane vedoucí, nechcete zapálit?”
   „Ne, díky, nejsem pyroman.”

   „Pane vedoucí, jak daleko je to do nejbližší nemocnice?”
   „Nebojte, toho se nedožijete.”

   „Pane vedoucí, co je za tím jehličnatým lesem?”
   „Listnatý les.”

   Co je noční můrou všech táborníků?
   Když Otesánek volá z tábora domů: „Je to tu moc dobrý!”

   „Pane vedoucí, pane vedoucí, kluci mi schovali hodinky!” stěžuje si na táboře malý Kuba.
   „Tak zaprvé se nežaluje,” rozčílí se vedoucí oddílu, „a za druhé už máš pět minut zpoždění!”