Vojna

   Píše syn dědečkovi z vojny: „Dědo, jestli chceš, abych měl dva dny mimořádného volna, zatáhni za provázek, který čouhá z balíku.”

   „Vojáci!” hřímá poručík. „Samopal se skládá ze čtyřech částí, a to jsou tyto tři: hlaveň a pažba.”

   Když jsem byl malý, maminka mi říkávala: „Papej chlapečku, papej, abys vyrostl a vzali tě na vojnu.”
   A já vůl žral a žral.

   Na vojně probíhá představování: „Vojáci, já se jmenuji major Kotek. Pro koktavé Dušan!”

   Václava z Dolní Lhoty odvedli na vojnu. Kluk byl nešťastný, protože byl z domova zvyklý na kozí mléko, a to se tady sehnat nedalo. Hned na první vycházku si domluvil se sousedem, že mu nějakou kozu dovede. Stalo se a Václav si vítězoslavně vede kozu do kasáren, aby už jeho zdraví netrpělo další újmy. U vchodu ho staví dozorčí a nemíní ho se zvířetem pustit dál. Veškeré argumenty selhávají, až dozorčího napadne pádný důvod: „Vždyť je vás na pokoji dvanáct! Kdo vydrží ten smrad?”
   „Ale pane kapitáne, vždyť ona si zvykne.”

   Velitel šeptá svému pobočníkovi při příjmu nových záklaďáků: „Jestli jsou všichni takoví buzeranti, jak vypadají, tak to tady nechám přejmenovat z kasáren na prasárna!”

   Poručík nechá vojína za trest dělat vrátného. Po nějaké době ho jde zkontrolovat a už zdálky vidí, jak mladík zahání vojáka, který se snaží dostat z kasáren.
   „Vraťte se zpátky!” křičí zlostně vojín. „Já jsem vrátný!”

   Velitel se obrátil na dva teplouše: „Tohle jsou kasárna, ne prasárna!”

   Mladík píše dopis z vojny: „Jsou tu samý gumy.”
   Rodiče odepisují: „Zařadili tě na spisovnu?”

   „Vojáci, víte, jak zjistíte, že už ponožky potřebují zašít?”
   „???”
   „Když nemůžete poznat, který je který konec.”