Vojna

   Generál se na inspekci u útvaru ptá vojína: „Jste šťastný, že sloužíte v armádě?”
   „Ano, pane generále.”
   „A co budete dělat v civilu?”
   „Budu ještě šťastnější.”

   Ptá se major známého, záklaďáka, který byl potrestán: „Co jsi vlastně provedl?”
   „Ale, včera jsem se v závodní jídelně poblil do hrnce.”
   „No vidíš, a mně se ten guláš zdál nějakej divnej!”

   Na zastávce se potkají dva kamarádi z vojny: „Tak co, už ses oženil?”
   „Ještě ne.”
   „No, a na co čekáš?”
   „Na autobus!”

   Co je vojna?
   Řada za sebou následujících průserů, přerušovaných basou.

   Na vojně: „Vojíne, jak chcete udělat zbrojní pas, když ani netrefíte zpátky z opušťáku?!”

   „A je ta palba opravdu tak těžká?” strachuje se student vojenské školy.

   Mladík vrazil u obvodu do stolu, u kterého seděla komise.
   „Neschopen,” prohlásil vojenský doktor. „Je slepý.”
   Mladík se nehýbal. Lékař říká: „Mimo to je hluchý.”
   Mladík stál jako sloup, konečně ze sebe vypraví: „Já chci být vojákem! Chci sloužit císaři pánu!”
   Doktor uzavírá: „Navždy neschopen, protože je ke všemu také blbý!”

   „Když řeknu couvnout o deset kroků, couvnete o deset kroků,” poučuje čerstvé brance poručík.
   Z řady se ozve: „A dopředu, nebo dozadu?”

   Rada záklaďákům: „Na vojenskou operaci skalpel nepotřebujete.”