Divoký západ

   Ptá se farář kovboje: „Johne, označil jsi včera všechna zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?”
   „Označil.”
   „A měl jsi s tím hodně práce?”
   „S dobytkem ani ne, ale s těmi včelami to bylo strašné!”

   Indiánský chlapec se ptá šamana místního kmene: „Podle čeho určuješ pro všechny děti jména?”
   „To máš tak: Když se dítě narodí, donesou mi ho, já ho zvednu na pažích, rozhlédnu se prérií a když vidím třeba v dálce utíkat lišku, tak se dítě bude jmenovat Běžící Liška. Nebo když zrovna sněží, tak to děvče dostane jméno Tiše Padá Sníh. A proč tě to vlastně tak zajímá, Tadyserepse?”

   Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne: „Nevím, Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
   Tak indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá: „Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
   Indiáni zase odejdou a štípají dříví, ale šamanovi už je to blbý, a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. A tam mu odpoví: „My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípají dříví.”

   „Nikdo mi nebude nadávat do psů!” rozlítil se na neomaleného cizince indiánský náčelník. „Okamžitě opusťte náš tábor! Domluvil jsem. Haf.”

   „Jimmy, máš v zádech kudlu!”
   „Ukaž?” vytáhne kudlu. „Hmm, ta není moje,” a zarazí kudlu zpátky do svých zad...

   Vypráví starý indián, jak přišel ke svému jménu: „To mi jednou na poradě spadly gatě a od té doby mi nikdo neřekne jinak než zjizvená tvář.”

   „Nechtěl byste si založit obchod s kuchyňskými potřebami?” navrhl užaslému kovbojovi turista.
   „Co to je za pitomé žerty?!” rozčílí se pistolník.
   „No, máte k tomu skvělé předpoklady - slyšel jsem, že stačí zmáčknout kohoutek a ze všeho, na co ukážete, je cedník...”

   Na divokém západě postarší kovboj přivádí k doktorovi mladého: „Pane doktore, pomozte mému zeti. Já jsem mu včera prostřelil nohu.”
   „Ale to není hezké - střílet po vlastním zeti!”
   „No však když jsem po něm střílel, on ještě být mým zetěm nechtěl!”

   „Vy jste mi pěkný honák,” vyčítavě pravil farmář obávanému rváči. „Najal jsem vás, abyste mi naháněl dobytek... a vy zatím akorát naháníte strach všem chlapům široko daleko!”

   Indián s šípem v hrudi: „Domluvil jsem. Howgh.”