Divadlo

   Přijeli zemědělci do Národního divadla v Praze na balet Labutí jezero. Po čtvrt hodině programu se jeden ptá druhého: „Proč jsou tam ty ženské pořád na špičkách?”
   Ten zkušeně odpoví: „To víš, je to o labutích, asi je tam nasráno!”

   Po představení jeden z diváků osloví herce: „Líbilo se mi, jak precizně jste udělal... Jak trefně jste poznamenal...”
   Herec sklopí oči: „Díky, že jste mi vyčetl všechny chyby...”

   Přijde pán k pokladně Národního divadla a ptá se: „Dáváte Hubičku?”
   „Dovolte!” rozkřikne se pokladní. „Pár facek byste nechtěl?!”

   V divadle zkouší Wagnerovu operu. Hudebníci soustředěně hrají náročné téma, když v tom náhle vstane chlápek od bicích a začne nadlidskou silou kroutit triangl. Dirigent se poděšeně zeptá: „Co to, člověče, vyvádíte?”
   „No, tady v partituře se píše: Ohne triangl!”

   Uprostřed divadelního představení má herec úplné okno a nápověda to trošku přežene s hlasitostí, takže ji uslyší všichni diváci.
   Herec se snaží improvizovat a dramaticky vykřikne: „Bůh! Bůh se mi zjevil a svou radou mne obdaroval!”

   Představení Limonádový Joe se nekonalo. Došla limonáda!

   V divadle šeptá žena manželovi: „Miláčku, podívej, ti tři vedle tebe usnuli.”
   „No a co?” zlobí se muž. „Kvůli tomu mě musíš budit?!”

   Chlápek se ptá v divadle u pokladny: „Co dnes hrajete?”
   „Romea a Julii,” oznamuje mu pokladní.
   „Cože?” podiví se návštěvník. „Dvě hry jeden večer?”