Spisovatelé

   „Mistře, už jste tyhle anekdoty někomu vyprávěl?”
   „Ještě ne.”
   „Tak mi tedy řekněte, od čeho máte ten monokl pod okem?”

   „Tady se píše, poznámka autora. Drahá, nevíš, kdo to napsal?” ptá se ženy při pročítání svých děl sklerotický spisovatel.

   Mladý autor konzultuje název své prvotiny se zkušeným spisovatelem.
   „No, máš tam bubny a totemy?” táže se klasik.
   „Nemám.”
   „Tak ji prostě nazvi Bez bubnů a totemů.”

   „Každý umělec potřebuje k tomu, aby začal pracovat na novém díle, nějaký podnět,” prozradil mistr, jenž holdoval alkoholu. „A u mě jsou to zpravidla dluhy.”

   Jaký byl rozdíl mezi básníkem Macharem a největším grázlem mezi jeho spolužáky?
   Grázl dělal machry, zatímco Machar Machary.

   „Já vím, že jsem sobec,” přiznal spisovatel, „ale ne ve vlastním zájmu.”

   „Já mám smysl pro humor,” prohlásil jeden rádobyhumorista, „i když to třeba v mých vtipech tak nevypadá.”

   „Co jste mi to poslal za žvást?” zlobí se na pisálka nakladatel.
   „To není žvást, ale kouzelnická kniha.”
   „Vážně? A co je v ní podle vás kouzelného?”
   „Už první řádek začíná kouzelným slůvkem - Prosím...”

   Ptá se spisovatele manželka: „Tak kolik už jsi toho napsal?”
   „Proč tě to najednou zajímá?” podiví se umělec.
   „Protože držíš propisku na druhé straně.”

   Jeden básník odhalil zrádného přítele svého druha a napsal mu proto varovný dopis: „Příteli můj jediný, kamarádíš se sviní!”
   Dostalo se mu odpovědi: „Jsem rád, že ses přiznal.”