Cirkusy a poutě

   Na náměstí vystupuje provazochodec, paní obchází s kloboukem diváky. Jeden z okounějících se diví: „Proč vybíráte, vždyť ještě nespadl?”

   „Vidíš támhletoho chlapa? Vystupoval v cirkusu a říkali mu Neohrožený Pepa, protože jeho nejlepší číslo bylo strčit lvovi do tlamy ruku.”
   „A jak mu říkají teď?”
   „Jednoruký Pepa!”

   Parta českých cirkusáků se vydala na olympiádu do Atén. Vrátili se poněkud zamlklí a když se jich ředitel zeptal, co se stalo, odpovídají: „Pavel tam zůstal v nemocnici a nevypadá to s ním dobře.”
   „Proboha,” zděsí se cirkusácký šéf, „co se mu stalo?”
   „Spolkl olympijský oheň.”

   Posteskne si při pozorování fakírova představení jedna žena: „Kéž by to bylo u mužů jako s tím hadem!”

   „Žádnej pivař s velkým pupkem,” zlobí se na ženu před cirkusem chlapík, „jsem břichomluvec!”

   „Můj strýček byl strašně odvážný. Jednou vešel do klece, kde byli tři tygři.”
   „To tedy musely být ovace, když zase vyšel ven!”
   „A kdo říká, že vyšel?”

   Potká muž cirkusáka a povídá mu: „Já skáču z dvaceti metrů na beton!”
   „To není možné,” namítne cirkusák, „já vám nevěřím.”
   Zavede ho do manéže, na zemi mu udělá beton a muže vznese do dvaceti metrů. Chlápek skočí a dopadne na zem. Zvedne se a potácí se. Přijde cirkusák a spokojeně říká: „To beru, vy jste to dokázal.”
   „Ale já to neberu,” namítne hrdina. „Já skákal poprvé, a to je morda!”

   Přijde synek domů z cirkusu a nadšeně vypráví: „Tati, ten cirkus byl báječný. Jeden pán tam vyskočil koni na záda, pak se mu svezl pod břicho, potom ho chytil za ohon a nakonec mu vylezl na krk!”
   „No a co,” odvětí otec. „Tohle všechno jsem dokázal, už když jsem seděl na koni poprvé!”

   V cirkusovém hledišti.
   „To je neuvěřitelné, jak ten kovboj dokáže bez mrknutí oka spolknout vystřelenou kulku!” rozplývá se Don Mechito.
   „Máte pravdu,” přitakává muž s koltem, sedící vedle něj, „já to jednou zkoušel a málem jsem si spálil jazyk!”

   Rozhádaní světští: Přijela pouť... nebo spíš cirkus.