Obvoďáci

   Udivený doktor: „Můžete mi vysvětlit, jak vás mohlo přejet vlastní auto?”
   Zraněný s výmluvným gestem: „Manželka.”

   Pán poslouchá rady lékaře: „Každý den si nakapejte do oka čtyři kapky.”
   „A pane doktore, před nebo po jídle?”

   K lékaři přijde starý muž, že má 75 let, nikdy mu nic nebylo, ale teď ho píchá.
   „Vy že máte 75 let? Jak jste se dokázal udržet tak svěží?”
   „Když jsme se před padesáti léty brali, slíbili jsme si, že se nebudeme hádat, že raději jeden půjde ven. To víte, pane doktore, padesát let na čerstvém vzduchu prospěje.”

   „Pane, nezasáhnul vás někdy blesk?”
   „Ani nevím, pane doktore. Když je člověk deset let ženatý, takové maličkosti si ani nepamatuje.”

   „Pane doktore, já už to s tím mým mužem nemůžu vydržet. On si totiž myslí, že je včela.”
   „Stále bzučí?” ptá se doktor.
   „To ne, ale vždy když se ho dotknu, tak mě píchne.”

   Chlápek jde k doktorovi na pravidelnou kontrolu a dozví se, že je smrtelně nemocný a do půl roku zemře. Když přijde domů, říká své ženě: „Byl jsem na kontrole, a doktor mi řekl, že mám AIDS a do půl roku jsem mrtvej.”
   Pak se sbalí a jde na pivo. Když se trochu zpije, řekne totéž i svým kámošům z hospody. Za dva dny potká na ulici svého doktora a ten mu říká: „Koukám, že jste s tím celkem smířenej, ale řekněte mi, proč si celé město povídá, že máte AIDS, když jsem vám říkal, že máte zhoubnej mozkovej nádor?”
   „Smířil jsem se s tím, že brzo umřu, ale nechci, aby mi po mý smrti někdo chodil šukat ženu.”

   „Pane doktore, byl jsem na dovolené a tam jsem se nakazil pohlavní chorobou. Myslíte, že to přejde?”
   „Pochopitelně, ale na manželku!”

   Lékař, nespokojený s výší honoráře, který obdržel od starého Dicksona, se pacienta ptá: „To je pro mne, nebo pro mého sluhu?”
   „Pro oba,” odvětil Dickson.

   „Pane doktore, já mám sklerózu!”
   „Od kdy?”
   „Co od kdy?”

   „Kolik hodin denně spíte?”
   „Maximálně dvě.”
   „A nejste ospalý?”
   „Ne, vždyť spím ještě osm hodin v noci.”