Pacienti

   Psychiatr se ptá pacienta, zda se mu už po lécích, které mu napsal, lepší paměť. Pacient odvětí: „Jistě, jistě, pane průvodčí. A proč se ptáte?”

   Jak se říká tomu, kdo má cukrovku a AIDS?
   Diapozitiv.

   „Jak se vám to stalo?” ptá se spolupacientka od shora až dolů zafačované ženy.
   Pacientka odpoví: „Cvičím v cirkusu na visuté hrazdě.”
   „Proboha,” spráskne ruce spolutrpitelka, „že se vám něco nepovedlo a vy jste sletěla z té výšky dolů!”
   „Přesně tak,” přitaká cirkusačka, „jenom to nebyla moje chyba.”
   „A čí tedy?” zajímá se zvídavá společnice.
   „Našeho klauna. Zapomněl hrazdu vysunout!”

   „Pane doktore, poraďte mi co s manželem, je strašně nedoslýchavý,” stěžuje si v ordinaci paní Smotlachová. „Vždycky, když mu řeknu, že bych jako žena v domácnosti měla mít taky nějaké své kapesné, podá mi kapesník!”

   Do čekárny přijde chlap, břicho jak měch.
   „Pane, nejste vy náhodou těhotnej?” podiví se v rohu sedící stařenka.
   „To teda nejsem!” urazí se pacient. „Spletl jsem si vanilkový cukr s kypřícím práškem.”

   Těžce zraněný muž na tramvajové zastávce upozorňuje záchranáře: „Ale já jedu třiadvacítkou, a ne stopětapadesátkou!”

   Sestřička se ptá dědy: „Nemáte křeče?”
   „Ne, děvenko, já mám křečky, deset křečků mám doma!”

   Jak poznáte psa závislého na prášcích?
   Poslouchá jedině na slova: „Když budeš hodný, dostaneš Brufíček!”

   „Co se vám stalo?”
   „Propadl jsem oknem.”
   „Člověče, zbláznil jste se? Proč jste chodil po okně?”

   Do nemocnice přiběhne paní s dvojitým pupkem a hystericky ječí: „Praskla mi voda! Praskla mi voda!”
   „Nepropadejte panice, dámo, koupím vám v kantýně novou,” nabízí se ochotný mladík.