Postižení

   Dementnímu klukovi je 18 let, a tak se rozhodne, že půjde na ples. Začnou hrát a on se odebere vyzvat k tanci osmnáctiletou slečnu. Povídá: „Smím profit?”
   Ona se na něj podívá, změří si ho pohledem od vrchu dolů, zařve a omdlí. Kluk si říká: „Co je? Vo fo de? Fefák sem, ufefanej (učesanej) sem, no vo fo de?”
   Hrajou další kousek a on jde pro třicetiletou paničku. Opakuje se to samé. Když se to stane i u čtyřicetileté, tak se odebere do foaé a dívá se na sebe do zrcadla a povídá: „No fakra, vo fo de? Fefák sem, ufefanej fem... a fakra, fulina mám venku.”

   Říká slepý beznohému: „Nechoď mi na oči!”

   Jednoho dne se narodí manželům jenom hlava a jak tak čas běží, nastanou už několikáté Vánoce a hlava se přikutálí ke stromečku, rozbalí dáreček a se smutkem v hlase povídá: „Ach jo, zase čepice!”

   Jeden chlápek, hudebník, přijde při autonehodě o ruku. Je tím hrozně deprimován a neví, co si počít. Nakonec se rozhodne spáchat sebevraždu. Vyleze na nejvyšší budovu v okolí s úmyslem skočit přes okraj a rozplácnout se dole.
   Když přijde k zábradlí, všimne si, že dole je nějaký chlap, který nemá ani jednu ruku, ale přesto vesele poskakuje kolem dokola a evidentně je zcela šťastný. Zamyslí se nad tím a říká si, proč by měl spáchat sebevraždu, když ten tam dole je na tom hůř a přesto spokojeně žije. Sejde tedy dolů a přijde k tomu bezrukému a ptá se ho, proč je tak šťastný, že tak radostně poskakuje.
   Bezruký odpovídá: „Já nejsem šťastnej. Mě jenom svědí zadek a nemůžu se tam podrbat.”

   Jeden klouček říká druhému: „Hádej, co mám v pěsti.”
   Druhý povídá: „Autíčko.”
   „Ne, to není správně.”
   „Lízátko.”
   „Ne, to taky není správně.”
   „Tak co tedy?” zeptá se druhý.
   „Obrnu.”

   Vyčítá vozíčkáři přítelkyně své velké břicho: „Vždyť jsi mě ujišťoval, že máš gumu!”
   „No jasně, že jsem ji měl,” říká vozíčkář, „jak jinak bych se k tobě asi dostal?”

   Proč chodí chlápek o jedné noze?
   Protože je beznohý.

   Jede takhle maminka s děsně chytrým chlapečkem vlakem na celostátní kolo matematické olympiády. Jenže ten chlapeček má vadu. Má čtyři ruce a čtyři nohy. Najednou se mu chce srát. Jak vylezou z vlaku, chlapeček letí na záchod. Maminka čeká venku a náhle se ze záchoda ozve šílený řev. Chvilku nato odtamtud vylítne hajzlbába a křičí: „Takovejch let tu sloužím, ale ještě nikdy jsem nezabila tak velkého pavouka!”

   Host v ústavu pro tělesně postižené: „Líbí se mi váš smysl pro humor.”
   „A kdo by se nesmál, když mám dvě bránice?”

   Koho totálně nebere, že je krůček od propasti?
   Vozíčkáře.