Hádky a dohady

   Plešatý tatík se hádá s kulturistou, kdo z nich je silnější. Poblíž nich je mladá dívka, tak se dohodnou, že každý z nich kolem ní projde a podle toho, co ta dívka udělá, zjistí výherce.
   První jde kulturista, volným krokem udělá před nic netušící porotkyní kolečko, napíná svaly, až se zdá, že mu oblečení, co má na sobě, praskne. Dívka s obdivem vydechne: „Tý jo, dobrý.”
   Kulturista se vrátí k plešounovi a s vítězoslavným úsměvem ho pobízí, aby šel. Plešoun dojde až k dívce a přímo před ní si fakt ale opravdu pořádně prdne. Dívka si zacpává nos, nicméně ho pasuje na vítěze tohohle minisouboje, když prohlásí: „To je teda síla!”

   Slušná nadávka: „Polib mi odvrácenou tvář těla!”

   Padl před ním na kolena a zlomil si nohu.

   Hádají se tři, kdo má větší mozek. První říká: „Já mám tak velký mozek, že ovlivňuje tvar mé hlavy.”
   Druhý namítne, že to nic není: „Já ho mám tak velký, že se mi ani do hlavy nevejde, a tak musím pořád nosit klobouk.”
   Poslední velkodyšně mávne rukou a chvástá se: „Vidíte můj rozložitý zadek?”
   „No, a co?” nechápou ti dva.
   „Tak to není zadek, ale konec mého mozku!”