Různí lidé

   Baví se tři hrobníci - Pražák, Brňák a Ostravák - kolik berou za vykopání hrobu.
   Ostravák: „Já beru 200 a všechny je dám manželce.”
   Brňák: „Já beru 300, 100 si nechám a zbytek dám manželce.”
   Pražák: „Já beru 500, 100 si nechám, 200 dám manželce a 200 dám ostravskému kolegovi za práci.”

   Zákazník přijde do potravin a žádá půlku hlávky salátu. Prodavač mu ji nechce dát, že prodávají jen celé hlávky, ale zákazník je neodbytný, tak se jde zeptat vedoucího.
   „Šéfe, ňákej debil chce půlku hlávky salátu.”
   Najednou zjistí, že zákazník stojí za ním, tak se snaží rychle situaci zachránit: „A tadyten pán by chtěl tu druhou.”
   Vedoucí svolí, a tak zákazník dostane žádanou půlku, ale zavolá si ještě prodavače k sobě.
   „Líbilo se mi, jak jste zareagoval. Jste pohotový. Ale máte moravský přízvuk. Odkud jste?”
   „Z Ostravy.”
   „A proč jste v Ostravě nezustal?”
   „Ale, co tam? Tam jsou jen same kurvy a horníci.”
   „Znam Ostravu, moje žena je z Ostravy.”
   „Fakt? A kde fárá?”

   V televizi se rozhodli, že natočí film o horalech. Vydali se tedy do hor a našli tam baču. Tak ho požádali, aby jim popsal, jak vypadá jeden jeho obyčejný den.
   „Tož, ráno vstanu, vypiju flašu. Nasnídám se. Vypiju další flašu. Vyženu ovce na pastvu, tam vypiju tak tři flaše.”
   Vtom ho jeden z členů štábu zastaví: „Podívejte, takhle by to nešlo. To my do tý televize nemůžeme dát, že vy takhle pořád chlastáte. Víte co? Radši místo toho říkejte že čtete.”
   „Tož dobre. Tož ráno vstanu, přečtu si knihu. Nasnídám se. Přečtu dalši knihu. Vyženu ovce na pastvu, tam přečtu tak tři knihy. Pak jdu dom, navečeřím se, přečtu si další knihu. No a potem jdu ke kamošovi, ten ma tiskárnu a tam tisknem knihy až do rána.”

   „Víš, jak udržíš pitomce 24 hodin v nejistotě?”
   „To nevím, jak?”
   „Zítra ti to řeknu!”

   Potkají se dva strejci na návsi a jeden povídá: „Člověče, v tý Praze je to ohromný. Dají ti najíst, nechají tě vyspat a ještě ti zaplatí.”
   „Tys tam byl?”
   „Ne, ale moje dcera.”

   Víte, co znamená v moravštině GPS?
   Gde Proboha Sem.

   Hoří chalupa a v ní leží tři flegmatici.
   První říká: „Kluci, hoří!”
   Druhý: „Počkáme, přinejhorším nás vynesou.”
   A třetí: „Hergot spěte, vy toho nakecáte!”

   Mladík jde na letní brigádu a protože nic neumí, dají ho alespoň pást ovce, protože se domnívají, že na tom nejde nic zkazit. Ráno vyžene, večer zažene, takže ráno dostane dvacet ovcí a večer po návratu je počítají, počet souhlasí.
   „A co těch deset zajíců?” ptá se předseda.
   „Jací zajíci?”
   „No ti malí, ušatí.”
   „Proboha, a ty potvory mi daly nejvíc zabrat - ne a ne je dostat dohromady!”

   „Dobrý den, pane profesore.”
   „Dobrý den, vážený pane profesore.”
   „Včera po lahodném obědu jsem potkal alternativně mentálně založeného spoluobčana.”
   „Ale jak jste to, vážený pane kolego, poznal?”
   „Možná tomu lze těžko uvěřit, pane profesore, ale místo Obávám se, že vaše věta není úplně přesná..., říkal Hovno..., pane profesore.”

   Chytí Ostravák zlatou rybku.
   „Pusť mne a splním ti tři přání.”
   Tak horník rybku pustí a povídá: „Já chci, aby takové industriální skvosty, jaké jsou v Ostravě, byly i v Praze.”
   Stane se tak, načež druhé přání zní: „Teď chci, aby tam dělali i v sobotu a v neděli.”
   „Tak, už tam dělají i v sobotu a v neděli,” povídá ryba a už netrpělivě čeká na poslední, třetí přání.
   A havíř na to: „Kurva, dyť já chcu být Pražák!”