Volný čas a koníčky

   Největší podíl z úrody si nahrabal hraboš.

   „Jak ti chutnaly ty višně, co jsem ti posledně dal?” zajímá se děda zahrádkář.
   „Byly moc dobrý,” uzná vnouček. „Jenom pecky měly moc tvrdý - tatínek je musel rozbíjet kladivem, abychom je mohli aspoň trochu rozkousat!”

   Chlubí se babička sousedům: „My máme tak dobré třešně, že jsou plné červů!”

   Uklidňuje prodavač v zahrádkářských potřebách zákazníka: „Ty jahody se sice jmenují měsíční, ale nebudete je muset každý měsíc obměňovat.”

   „Kdyby začaly tát ledovce, dovedete si představit, jaká by to byla paseka?” sděluje kamarádům balkánský rybář. „Dovedete si představit, že by nám to začalo vyplavovat na břeh mamuty?”

   Ve snaze vytopit krtka, vytopil zahrádkář souseda.

   Muž přijde domů z ryb a spokojeně zkonstatuje: „Dneska jsem se ale nadlábl!”
   „Kde, prosím tě?” zarazí se manželka. „Vždyť sis s sebou k rybníku nic nebral...”
   „Ale, chytl jsem takovou jednu hodnou rybku...”
   „Cože? Tys jí snědl zasyrova?!”
   „Ne, měla s sebou čokoládu.”

   Rybář vytáhne protrhlou síť a lamentuje: „Zatracení pilouni!”

   Zahrádkář vypráví známým: „Máme na zahradě sousedy, cikány. To vám jsou pracanti - za pár minut nám vypleli celou zahradu!”

   Zahrádkář řekl synovi, ať podepře rajčata a šel si na chvilku zdřímnout do chaty. Za pár minut za ním mladej přijde a stěžuje si: „Už ty rajčata podpírám snad půl hodiny a nic! Jak dlouho je mám ještě držet?”