Volný čas a koníčky

   „Už jsem vám vyprávěl o té štice, co jsem chytil na Lipně?” ptá se pan Mrázek spolustolovníka.
   „Dokonce už dvakrát,” povídá známý. „A co, stále roste?”

   Zahrádkářský zázrak: Z broskví máme houby.

   Ptá se rybář viditelně úspěšnějšího kolegy: „Na co chytáš?”
   „Používám prášky na syfilis,” prozrazuje Pan rybář.
   Chlap je běží honem koupit do lékárny.
   „Vy jste něco chytnul?” zeptá se ho lékárnice.
   „Ne,” odvětí chlápek, „ale znám výborné místo!”

   „Podívej, kolik ryb jsem chytil!” chlubí se ženě pan Hovorka.
   „Nekecej,” zpražila ho vševědoucí manželka, „sousedka tě viděla vycházet z rybárny!”
   „To je pravda,” pohotově odvětí muž. „Prodal jsem jim přebytky, protože jsem je nemohl unést!”

   Starý zkušený houbař Píchavka vykládá o svých toulkách lesem: „Minulý týden jsem se hrozně lekl. Jdu vám takhle pasekou a najednou před sebou uvidím zmiji. Zarazím se, popojdu opatrně blíž, a on to byl proutek.”
   „A proč ses teda tak polekal?” vyzvídají přátelé.
   „No, protože ten druhý proutek, kterým jsem toho hada chtěl zabít, byla zmije!”

   V domě hrůzy volá bezhlavý rytíř na děti: „Kluci, točí se mi hlava! Dejte ji pryč z toho kolotoče!”

   Sedí děda Přibyl u řeky.
   „Co děláš, Karle?” volá na něj známý.
   „Chytám ryby!” rozhazuje rukama děda.
   „A proč nemáš rukavice?”
   „Na co?”
   „Jestli chytneš hovno jako vždycky, tak aby sis neumazal ruce!”

   Děda vytáhl z vody tříkilovou štiku. Okamžitě se seběhli jeho přátelé a začli úlovek obdivovat. Stařík se pyšně nadmul a povídá: „Jo, hoši, a to už je druhá.”
   „Od rána?” obdivně to zahučí davem.
   Šťastný rybář na to: „Ne, od třiačtyřicátého roku.”

   Dohadují se tři rybáři u vody, kdo má lepší manželku. Každý z nich je přesvědčený, že ta jeho je nejlepší. Tak se jdou podívat k prvnímu rybáři a otevře jim výstavní blondýna, ženská krev a mlíko.
   „To není špatný,” zhodnotí ji ti dva.
   Pak se jdou podívat ke druhému rybáři. Otevře jim super bruneta, hotová modelka.
   „Hm, to taky není špatný.”
   Nakonec jdou ke třetímu rybáři a ten svoji starou přiváží na vozejku. Místo rukou má pahejly, jedna noha končí pod kolenem, chybí jí jedno oko a po celém těle má jizvy.
   „Já vím, chlapi, nic moc,” komentuje to její manžel. „Ale už jsem na ni chytil tři žraloky!”

   Ptá se na pobřeží kolemjdoucí starého rybáře: „Tak co jste dneska ulovil, dědečku?”
   „Ale, jen dva granáty,” říká smutně děda.
   Kolemjdoucí namítne: „Snad garnáty, ne?”
   „Ne,” odpoví starý rybář, „gra...!”