Šéfové

   „S nikým se nebudu mazlit!” vyhrožuje ředitel na schůzi.
   „Ani se svojí sekretářkou?” ozve se poťouchle vzadu.

   Vítají nového ředitele: „Tak vás tady vítáme, už jsme o vás mnoho slyšeli...”
   „Tak moment, pánové! Asi jste zapomněli, že už bylo několik amnestií!”

   Šéf k věrnému zaměstnanci: „Ode dneška jsi mistr, takže nebudeš zametat, Pepo, podlahu TY, ale budete ji zametat, Pepo, VY!”

   Šéf přijímá novou sekretářku: „A co umíte?”
   „Zvládnu psát rychlostí i 280 úderů za minutu.”
   „To vás přijmout nemohu - tak rychle myslet nedokážu!”

   Šéf má telefon, bere ho sekretářka: „To musíte zavolat za tři hodiny, on teď má desetiminutovou přestávku na svačinu!”

   Ptá se sekretářka šéfa: „Mám kancelář plnou spisů, jak se jich mám zbavit?”
   „Všechno to vyházejte, ale napřed od každého udělejte dvě kopie!”

   „Člověče, ten náš nový šéf je opravdu šlechetný. Představ si, že tě pozve na večeři, zaplatí dvě lahve vína a ještě tě nechá u sebe přespat.”
   „A tobě se to už někdy stalo?”
   „Mně ne, ale mojí ženě už třikrát.”

   Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl: „Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.”
   Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádné opatření nepomáhalo. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl: „Obviňte svého předchůdce.”
   Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci - takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat.
   Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn Reorganizujte. Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady.
   Po roce a půl přišla další vlna problémů. Šéf se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto: „Připravte tři obálky.”

   Pan Kalianko: „Šéfe, mohl bych zítra dostat volno? Chtěl bych jít na pohřeb tchyni.”
   Šéf zasněně odpoví: „Jó, to bych já chtěl taky!”

   Říká Pepa Kalianků: „Já jsem do mistrovského místa vložil veškerou svou inteligenci!”
   „To jsem nevěděl, že se dobrá místa dávají ještě i dnes zadarmo!”