Hospoda

   Strejda Havránek se v hospodě sebekriticky přiznává kamarádům: „Já umím německy tak akorát Chlasten Sie Deutsch?”

   „Kluci, vsaďte se se mnou, že jsem největší hmyz na světě,” navrhl přiopilý Standa.
   Hoši ho vzali za slovo a on je vede domů.
   „Máři, nebudeš mi věřit, já jsem prochlastal celou výplatu,” zvolá Standa ve dveřích.
   Žena se na něj rozčílí: „Stando, ty jseš to největší hovado na celém světě!”

   Ke stolu si přisedne Tarzan a jeden štamgast se ho se zájmem vyptává: „Kdo je tvůj nejlepší přítel, frajere?”
   „Opice,” odvětí opičí muž.
   „A víš, že moje taky?” zaraduje se ožrala. „Já mám opici každý den!”

   Chlápek v hospodě padne na podlahu a dělá: „Ššššššš...”
   Zavolají pohotost, ale dělá dál jen: „Ššššššš...”
   Zavolají tedy jeho manželku, ta přiveze flašku rumu, chlápek ji vypije a říká: „Šššššššly panenky silnicí...”

   Vytahuje se chlapík v hospodě: „Já piju už od prvního stupně na základní škole a ještě nikdy jsem nepřišel domů opilý.”
   Štamgasti se uculují, ozve se i několik námitek, že to určitě není možné apod. Chlapík se culí: „Já ještě nikdy nepřišel domů opilý, protože vždycky, když se ožeru, tak mě přinesou!”

   V hospodě: „Pepo a co my dva bychom vlastně byli, kdybych já spal s tvojí starou? Švagři, zeti, příbuzní?”
   Pepa se zamyslí, chvíli mlčí, a pak povídá: „Kvit!”

   „Jediný stálý vztah v mém životě,” prozrazuje štamgast, „je pivo.”

   Přijde muž do hospody a pije jednu minerálku za druhou.
   „To máte takovou žízeň?” zajímá se zdrcený vyčepní.
   „Ani ne,” přiznává host, „ale pohádal jsem se s manželkou! A tak piju na vztek.”
   „To chápu, ale vodu?!”
   „A co mám dělat,” povídá nešťastník, „když jsem abstinent?”

   Přiletí moucha do hospody a sedne si jednomu ze štamgastů na půllitr. Pivař se rozmáchne rukou a z mouchy zůstane jen flek. Co z toho vyplývá za ponaučení?
   Nikdy se nedotýkej cizího piva!

   Stěžuje si starý mládenec v kruhu přátel v hospodě: „Pomalu už začínám mít dost toho osamělého života bez ženské přítomnosti. Musím mýt a uklízet nádobí, vyprat si ponožky a košile, vynést kbelík se smetím, trochu zamést a převléknout postele... a za půl roku abych to dělal znovu!”