Jídelny a bufety

   V jídelně: „Prosím tě, proč jíš tak rychle?”
   „Protože jsme přece v závodní kuchyni, ne.”

   Změna jídelníčku - místo knedlo vepřo zelo to v jídelně zelo prázdnotou.

   Kuchtičce vypadla nad hrncem kontaktní čočka a opatrně se s tím svěřuje šéfkuchaři. Mistr to bere sportovně, řekne jí, aby si z toho nic nedělala, že se to může stát každému. Pak jde do jídelny a rozhlásí: „Pozor, dneska bude velká soutěž v jedení. Na jednoho šťastlivce čeká kontaktní čočka!”

   Známý škudlil si dává u stánku porci hranolek.
   „A nedáte si něco navrch?” vyzvídá prodavač.
   „Hm, kolik by to stálo?”
   „Jednu korunu.”
   „Tak mi navrch dejte porci kuřete!”

   Cedule v jídelně: „Dnes pouze nudle s mákem! Kuchař je nastydlý.”

   Dvě kamarádky z práce obědvají, v závodní jídelně jim uklohnili kuřecí stehýnka, ale ta jsou samá kost a kůže, navíc ještě nějak divně pobledlá, což na chuti nepřidá.
   „Jó, doma,” povzdechne si první žena, „to jsou kuřátka. Zdravá, hezky vypasená - ne jako tenhle hnus!”
   „Máš pravdu,” řekne druhá, „domácí kuřata mám nejradši.”
   „Cože, vy máte kuřata?” podiví se první. „Já myslela, že bydlíš v paneláku.”
   „Taky že jo, my je máme v mrazničce.”

   „V naší jídelně kaši z pytlíku zaručeně nedostanete,” ujišťuje nové strávníky hospodářka, „tady se dělá z pytle.”

   Zákazník se ptá v bufetu: „Co má znamenat ten rychlý výprodej?”
   „Zítra k nám má přijít hygienik.”

   Ptá se chlápek v bufetu: „Takové blitky tu prodáváte. Kde to berete?”
   „Od opilců ze záchoda,” zpraží ho prodavačka.