Manželství

   Paní Novotná pobízí manžela: „Běž už konečně koupit chleba a mléko!”
   „V takovém počasí by člověk ani psa nevyhnal,” brání se pan Novotný.
   „A kdo ti říkal, že s sebou máš brát psa?”

   „Co jsi říkala té modřině pod okem, když jsem včera přišel z hospody?” vyzvídá ráno muž.
   „Nic,” odvětí manželka, „to jsi ji ještě neměl!”

   Ráno leží manželé v posteli a žena se ptá: „Prosím tě, Karle, co se ti to v noci zdálo? Vždyť jsi mě pořád fackoval a nadával mi do sviní!”
   „Mně se nic nezdálo,” ujistí ji manžel, „já jsem vůbec nespal!”

   „Včera jsme si s manželkou na hotelu museli vyměnit postele,” vypráví známým na dovolené pan Vodička. „Liduška se bála spát u topení, aby se neutopila!”

   Manželé si v ložnici vyměňují názory, žena se najednou zvedne a jde rozsvítit.
   „Co to děláš?” diví se manžel.
   „Zkouším, jestli jde světlo.”
   „A proč?”
   „No, jak jsi před chvílí mluvil o svém platu, říkal jsi, že se nedá svítit...”

   Paní vyčítá manželovi: „Slíbils mi, že se staneš jiným člověkem a nebudeš pít.”
   „Vždyť jsem se stal jiným člověkem,” brání se muž, „akorát že on také pije!”

   Muž povídá své naštvané polovičce: „Říkala jsi: No, řekni, že to není vtipný. Řekl jsem, že to není vtipný... Tak nevím, proč se zlobíš?”

   „Drahá,” volá manžel na ženu z kuchyně, „kde je ten čaj?”
   „Prosím tě, ty nikdy nemůžeš nic najít,” povzdechne si nad jeho nepraktičností ženuška. „Čaj je přeci nahoře v lékárničce, v piksličce od kakaa s nápisem Sůl!”

   Baví se dva: „Setkal ses někdy s létajícími talíři?”
   „Ano, čtrnáct dní po svatbě.”

   Manželka natírá střechu a její muž sleduje v televizi fotbal.
   „Kdybych náhodou spadla,” volá na něj opatrně žena, „mohl bys mi o poločase zavolat sanitku?”