Ženy

   Paní Bobková zastaví na ulici kamarádku a oznamuje jí: „Víš, že včera vyhodili tu starou vápenku vedle našeho paneláku do povětří?”
   „Fuj, to se mi ulevilo,” odplivne si přítelkyně. „Já už myslela, že jsem cestou z práce potkala bílou paní!”

   Stěžuje si ženským Jana: „Už nikdy nenechám Jardu stlát postele samotného.”
   „Proč? Co provedl?” zajímají se ostatní.
   Jana na svého přítele žaluje: „Tak dlouho naklepával polštář, že z něj udělal plachtu!”

   Proč nemůže být žena krásná a moudrá současně?
   Protože pak už by to byl chlap.

   „Slyšela jsem, že jsi s manželem vyrazila dveře...”
   „A co jsem podle tebe měla dělat, když jsme si zabouchli a hasicím přístrojem je vyrazit nešlo?!”

   Záchranář oznamuje manželce pohřešovaného plavce nejhorší možnou zprávu: „Vašeho manžela před několika minutami vyplavilo moře.”
   „Díky Bohu,” chytne se čerstvá vdova za srdce. „Už jsem myslela, že se, nebožák, utopil!”

   „Kdybych měla peníze, koupila bych si fotbalové mužstvo.”
   „Netušila jsem, že se tak zajímáš o fotbal.”
   „Já se taky nezajímám o fotbal, spíš o fotbalisty...”

   Jak z ženského mozku uděláte hrášek?
   Vezmete ho, zvětšíte a obarvíte na zeleno.

   „Podle mě je žena nejšťastnější, když se vdá za muže, kterého chtěla,” prohlásí na čajovém dýchánku paní Jitka.
   „To si nemyslím,” namítne paní Irenka. „Podle mě je nejšťastnější, když si vezme muže, kterého chtěla jiná!”

   „Odkdy máte tolik vlasů, Boženko?” podivuje se bujným kadeřím své známé překvapená paní Adámková.
   Známá sklopí oči: „Od té doby, co nemůžu sundat paruku.”

   Stěžuje si v úzkém kruhu přítelkyň paní Šťastná: „Můj manžel tak tvrdě spí, že už ho nevzbudí, ani když mu zabuším na rakev cihlou!”