Vůdcové a pohlaváři

   Umřel Stalin. Všude smutno, povinné smutno. V jedné hospodě to komentoval jeden mladík: „Koupím si noviny - Stalin. Koupím rádio - Stalin. Přijdu do práce - Stalin. Koupil jsem si konzervu... a bojím se ji otevřít!”

   Brežněv se chlubí: „Mám nového koníčka, sbírám politické vtipy o sobě.”
   „A kolik jich už máte?”
   „Zatím jen dva a půl lágru!”

   Prezident Svoboda šel v osmašedesátém k zázračnému rabínovi a prosí ho: „Poraďte mi, moudrý rabíne, jak zbavit ČSSR okupačního vojska?”
   „Na to jsou dva způsoby, přirozený a nadpřirozený.”
   „A jaký je ten přirozený způsob?” vyzvídá Svoboda.
   „Když přijde archanděl Gabriel a ohnivým mečem vyžene okupanty z vaší země.”
   „A jaký je pak ten nadpřirozený?”
   „Když odejdou sami!”

   Ztratil se Brežněv v lese a šli ho hledat. Potkali králíka a ptají se ho, jestli soudruha Brežněva neviděl.
   „Ne,” povídá králíček. „Nikoho takového jsem tu neviděl.”
   Potkají lišku a taky se jí ptají.
   „Ne, taky jsem nikoho neviděla,” odpoví liška. „Ale běžte se zeptat medvěda. Určitě ho najdete doma, protože zrovna marodí. Už týden sere medaile!”

   Co byl největší Husákův chirurgický výkon?
   To, že transplantoval srdce Evropy do konečníku Sovětského svazu.

   Zastaví Tatra 613 s generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem před starším domkem, kde sedí na zápraží babička. Z auta vystoupí řidič a říká: „Babičko, pusťte soudruha Jakeše k vám na záchod.”
   „Nepustím,” zní rázná odpověď. „Ať jde do kopřiv!”
   „Ale babičko, to je přece soudruh Jakeš. Ten nemůže jít do kopřiv, pusťte ho na záchod,” přesvědčuje ji stále řidič.
   „Nepustím, ať jde do kopřiv!”
   „A babičko, proč nechcete pustit soudruha Jakeše na záchod?”
   „Jo, já ho pustím, on se tady vychčije a pak mi z toho udělají síň tradic a já budu chodit do kopřiv!”

   Volá bača na druhý kopec: „Ty, Jano, víš, co je nového? Brežněv zemřel!”
   „Cože?”
   „Brežněv zemřel!”
   „Co jsi říkal?”
   „Brežněv zemřel! Jsi hluchý?!”
   „Ne, nejsem hluchý, ale moc pěkně se to poslouchá!”

   Brežněv v politbyru: „Navrhuji odvolat soudruha Gromyka, protože se už nepoznává. Včera jsem ho potkal a říkám mu: Dobrý den, soudruhu Gromyko. A on mi říká: Dobrý den, ale nejsem Gromyko!”

   Kanadský velvyslanec je na recepci v Moskvě. Dochází k přípitku, velvyslanec uchopí křišťálovou číši a obdivně říká Brežněvovi: „No, to je nádhera, odkud to máte?”
   „Ale, to máme tady od těch vedle, jak se jen jmenujou. Jo, Češi, nějaké Československo.”
   Konečně si připíjejí a jak velvyslanec při přípitku zvedne hlavu, všimne si nádherného křišťálového lustru. Je opět úplně nadšený.
   „A to máte odkud?” ptá se znovu.
   „Ale, to jsme taky dostali od těch Čechoslováků,” odpoví Brežněv.
   Velvyslanec se podiví: „Ti vás ale musejí mít rádi, když vám dávají takové dary.”
   „Jo, to je pravda,” přisvědčí Brežněv. „Musejí, musejí!”

   Letenskou plání na vojenské přehlídce projíždí bojová technika a pochodují vojáci. Na samotném konci jde mužík v ošuntělém tesilovém obleku. Brežněv se s překvapením ptá Husáka: „Co to má znamenat? A kdo to vlastně je?”
   Husák odpovídá: „To je naše nejlepší tajná zbraň proti americkým imperialistům - český ekonom!”