Hřbitůváčky

   Přijde pán do pohřební služby a povídá: „Prosil bych nějakou rakev, nízkou a hodně širokou.”
   „Prosím?”
   „No, nízkou a širokou. Nebožtíkovi se neotevřel padák.”

   Jdou se dvě kostry vozit na motorce a jedna povídá: „Počkej chvíli.”
   Za chvíli se vrátí a v ruce má náhrobní kámen.
   „Co to má znamenat ?” ptá se druhá.
   A první na to: „Přece nebudu jezdit bez papírů!”

   „Nechápu, jak se to mohlo mladýmu stát, vždyť jsem ho hlídal jako oko v hlavě...” vzdychá táta zombie.
   „Ty za nic nemůžeš,” konejší jeho svědomí máma zombie, „beztak jsi při tý nehodě přišel o obě oči...”

   Přijde kostra k doktorovi a ten povídá: „No, to teda jdete brzo!”

   Dva muži jdou z večírku a rozhodnou se zkrátit si cestu chůzí přes hřbitov. Nejdřív jim to přijde legrační, ale jak jdou dál, tak postupně dostávají strach, a najednou uprostřed hřbitova slyší zřetelně pravidelné klepání ze zamlženého stínu. Muži se vyděsí k smrti a pak zjistí, že ten zvuk vydává starší muž, který s kladívkem a rydlem něco vytesává do náhrobku.
   „Jé,” oddychne si jeden z mužů. „Vy jste nás, ale vylekal. My už jsme začali věřit na duchy. Co tady, prosím vás, děláte tak pozdě v noci?”
   „Ale,” řekne stařík. „Ti blbci tady zkomolili moje příjmení.”

   Místní pohřební ústav se obrátil na nového faráře s prosbou, aby pronesl řeč u hrobu. Protože zesnulý neměl žádné příbuzné ani přátele a bude pohřben na obecní náklady, nemá jít o kompletní pohřeb, ale jenom o modlitbu nad hrobem. Farář vyjel na hřbitov, ale ve městě to moc neznal, několikrát zabloudil a na hřbitov dorazil s půlhodinovým zpožděním.
   Pohřební vůz ani máry nikde, jen pár kopáčů poblíž čerstvě vykopaného hrobu již přikrytého víkem. Pronesl tedy pár modliteb a vracel se k autu. Cestou od kopáčů zaslechl: „Asi by se mu mělo říct, že celou dobu stál nad septikem!”

   „Znám ho celý svůj život,” pronesl na pohřbu dobrý přítel zesnulého.
   „Snad - znal jste ho,” namítne jeden z příbuzných.
   „Ne, já ho narozdíl od některých znám ještě pořád...”

   Nápis na náhrobku: „Lehká buď země nebožtíku tuhému.”

   „Nekecej, že jsi v noci nebyl vožralej!” hubuje kostra na hřbitově svého muže. „Byl jsi tak zlitej, že jsi vlezl do cizího hrobu!”

   Víte, proč každý úplněk vylézají mrtví z hrobů?
   Hrobník má inventuru.