Hřbitůváčky

   Přijde vdova k podivínovi a zeptá se: „Vy jste ten vyvolávač duchů?”
   „To jsem,” hrdě odpoví individuum. „Co byste potřebovala?”
   „Chtěla bych navázat spojení se svým zesnulým manželem.”
   „Dobře, dáte mi 5000 korun.”
   „Hm, nejste zrovna nejlevnější... Ale - tady to máte.”
   „Výborně. A teď si zapište: 731 523 869.”

   „Tohle už mi víckrát nedělejte,” rozčileně povídá pozůstalé hrobař. „Víte, jak mě to vystrašilo, když se ta rakev najednou začala otřásat? Kdo má tušit, že nebožtík byl rocker!”

   Kde je největší sranda?
   Na hřbitově. Položí tam přes tebe dvoumetrákový kámen a na něm je nápis: „Budiž ti země lehká.”

   Jde pán po hřbitově a vidí, jak nějaká ženská strká do hrobu dvě rozpustilé děti.
   „Proboha, paní,” zděsí se muž. „Co to děláte?!”
   Paní odvětí: „No co, tenhle víkend hlídají naši!”

   Na pohřbu si povídají dvě vzdálené příbuzné: „Jak zemřel?”
   „Utopil se při mytí hlavy.”
   „Ale já slyšela, že to byl pracovní úraz...”
   „Taky že ano - byl holič!”

   Potkají se dva kostlivci: „Tak co, kolego? Jak žijete?”

   „Můj manžel měl zlaté srdce,” vzlyká nad hrobem vdova.
   „Neříkejte to tak nahlas,” varuje ji hrobník. „Ještě mu ho někdo ukradne!”

   Z hrobu vyleze bezhlavý kostlivec, rukama nahmatá konec trupu a rezignovaně mávne rukou: „Aspoň nebudu muset chodit k holiči.”

   Vzlyká stařenka nad vyrabovaným hrobem: „Kdyby chudák neměl zlaté srdce, nikdy by si ho ti chuligáni nevšimli!”

   Hrobař říká matce tragicky zesnulého teenagera: „Váš syn byl pěkné kvítko, viďte?”
   „Jak to víte?” zarazí se smutná paní.
   „Každé ráno na mě z hrobu ukazuje fako!”