Požáry

   Hoří dům, vnikne do něj hasič a vynáší nádhernou dívku. Ta se k němu přitulí a děkuje: „Muselo vás to stát mnoho úsilí pro mne dojít.”
   „Ano, zvláště než jsem přepral čtyři kolegy, co vás chtěli zachránit také!”

   „Jéžišmarjá Josefe, vy jste do těch aut nabrali sádku!” rozeřve se při hašení náčelník požárního sboru.
   „To nevadí,” uklidňuje ho jeden z členů protiohňového komanda, „alespoň se pořádně nadlábneme - budou pečení kapři!”

   Hasič se vrátí domů z výjezdu a strašlivě kašle.
   „Co se ti stalo?” strachuje se žena.
   „Ale nic,” uklidňuje ji požárník, „než jsme oheň lokalizovali, pěkně jsem se nalokal.”

   Očouzený Filípek vykoukne z okna a křičí na babičku: „Babi, před domem jsou hasiči!”
   „Opravdu?” praví zčernalá stařenka. „To jim musím něco dobrého upéct.”

   Byl to hasič až do morku kostí - zemřel na zápal plic.

   V pátém patře paneláku hoří. Přiřítí se dobrovolný požárnický sbor, vytáhnou žebřík a první požárník s hadicí po něm vyběhne nahoru k oknu, kde hoří, podívá se do něj a... začne se strašně smát, spadne ze žebříku a zabije se. Náčelník okamžitě pošle nahoru dalšího muže, ten se podívá do okna, začne se strašně smát, spadne a zabije se. Další vyběhne a zase. A další...
   Když zbyde už jen náčelník, polkne, popadne hadici, vyšplhá k oknu, podívá se do něj, začne se šíleně chechtat, spadne a pádem na mrtvá těla svých předchůdců se vážně zraní. Je okamžitě odvezen do nemocnice, uložen na jednotku intenzivní péče a tým doktorů se ho snaží zachránit. Nakonec se jim to podaří a zraněný je mimo nebezpečí. Vzápětí ho navštíví kriminální policie: „Potřebovali bychom se vás na něco zeptat. U toho domu došlo k hromadnému úmrtí několika lidí, mohl byste nám říci, co jste v tom okně viděl?”
   Zraněný požárník se na ně podívá, začne se strašně chechtat a umře.

   Janek byl místním hasičem. Jednou pomáhal hasit veliký požár a přišel pak domů celý utahaný. Žena už na něj čekala, tak se hned svlékl a že půjde spát. Vtom ho žena prosí, aby jí ještě došel na dvůr pro zástěru, co zapomněla na šňůře. Tak se Janek zase obleče a jde ven. Přes plot ho zdraví soused a povídá: „Janku, proč jsi tak černý?”
   „Hasili jsme, ne?”
   „V železničářské uniformě?!”

   Začal hořet panelák a bydlel v něm i jistý pan Úhoř. Panu Úhořovi se nic vážného nestalo, ale přišel o svého nejlepšího přítele. Když ho totiž kamarád spatřil v dýmu, zařval: „Uhoř!”

   Co je největší vtip?
   Když při požáru vezmete hasicí přístroj a začne z něj stříkat šlehačka!

   „To nechápu,” poznamenala manželka požárníka, „můj muž se stal náčelníkem hasičského sboru a přitom nikdy v životě nezpíval!”