Vězňové a bachaři

   Ptá se vězeň spoluvězně: „Jak jsi se sem dostal?”
   „Ale, bral jsem mzdu za fingované podřízené a soudce mi nařídil, že si za ně musím vybrat i dovolenou!”

   Vrátí se pán z basy a místo tří dětí má čtyři. Manželka vysvětluje: „Vždyť jsem ti psala, že si lehnu na koleje - a nemůžu za to, že traťmistr byl rychlejší než rychlík!”

   „Proč jsi byl vlastně v base?”
   „Za to, že jsem jel příliš pomalu!”
   „Za to se snad nezavírá?”
   „No, ono to auto nebylo moje!”

   Povídají si dva vězni.
   „Za co tady sedíš?”
   „Ále... Zavřeli mě za to, že jsem se na předsedu vlády díval dalekohledem.”
   „No... Počkej, to přece není možné - za to se nezavírá...”
   „Ale jo... Já jsem ten dalekohled měl totiž připevněný na pušce.”

   Dvě ženy spolu sdílí 20 let jednu vězeňskou celu. Na svobodu je pouští ve stejný den. Před branami věznice říká jedna druhé: „Stav se dnes večer, abych ti to mohla dopovědět.”

   Ve vězení sedí pikař, tripař a hulič a baví se o tom, jak utečou. Pikař povídá: „Hele kluci, dáme si piko a protečeme mřížema.”
   Tripař říká: „Dáme si tripa a odletíme pryč.”
   Na to hulič: „Víte co, kluci, dáme si jointa a necháme to na zejtra.”

   Zloděj v lochu dovypráví svůj hrdinský příběh a jeho spoluvězeň se zajímá: „A jak ses mohl plazit, když jsi měl obě ruce zlomené?”
   „Pomáhal jsem si jazykem.”

   „Támhle tomu týpkovi říkáme hadí muž,” zasvěcuje nového vězně kolega, „kroutí si tady totiž už dvanáctý rok.”

   Po deseti letech společně strávených v jedné cele se vězeň ptá kolegy: „Nemáš tady náhodou pilníček?”
   „Jasně, a chceš pilník na nehty nebo na mříže?”

   Upozorňuje večer bachař vězně: „Zítra ráno nikam nechoďte, budeme vás nutně potřebovat.”
   „Na co?” zajímá se trestanec.
   „Na elektrické křeslo.”